Příběh: Uf to bylo o fous! | 2. Část

Hned po příletu na letiště Václava Havla nás čekalo přivítání. 

Než jsme opustili letiště, museli jsme si udělat testy na coronavirus. Po necelé hodině mačkání a čekání ve frontě jsme šli na řadu. Byla jsem celkem nervózní, kvůli tomu, jak někteří lidé ten průběh popisují. Jony šel na řadu přede mnou. Ten týden mu už dělali test na coronavirus v nemocnici a věděl, že je negativní. Ale ten papír zkrátka musíme mít že..A je to tu. Řada přišla na mě. Celé to trvalo sekundu a já jen cítila, jakoby mi trochu vtekla voda do nosu. ,,To je no? Tak kvůli tomuhle se dělá takové haló. ‘‘  řekla jsem si pro sebe nechápavě. 

Z Prahy jsme jeli asi hodinu a půl a po cestě měli náramný hody. Rohlíky! Jak ty mi chyběli. Nechybělo ani Jonyho mamky výborný cukroví.

Přijeli jsme v noci domů. S mamkou jsme si uvařily kávu i přesto, že byla noc a povídaly si až do rána. Okolo třetí ráno jsme překvapila taťku. Vstával do práce a já zkrátka nechtěla čekat až do odpoledne až ho uvidím. 

Výlet na hvězdu a BROUMOVSKÝ STĚNY.

Je opravdu vtipný, že jsem osmnáct let žila v Královéhradeckém kraji a ani nevím, co tam ta naše příroda skrývá. Mám pocit, že za ty necelý tři roky co žiju v Anglii jsem toho procestovala víc než v Čechách za osmnáct let. 

S kamarádkou jsme se teda rozhodly, že vyrazíme jen po okolí, kde jsem ještě nebyla. Daly jsme si takový menší hiking asi deseti kilometrů.

No myslím, že v létě by tam mohl být lepší výhled, ale i toto stálo za to.

Tento rok jsem jinak měla ohromnou potřebu se nabažit času stráveného s rodinou. Nic víc pro mě nebylo důležitější. Dělali jsme společné obědy, dlouhou noc, kde se sešla moje a Jonyho rodila, hráli jsme deskovky a užívali si toho času, kdy můžeme být spolu, Štědré dny jsme měli dva , dávala jsem si kávičky s moji babičkou a u toho se zase dozvěděla spousty jejích zážitků, když můj táta byl ještě děcko, večery jsme s mamkou trávily u pohádek, protože ty zkrátka obě milujeme a přišlo i na další výlet. Největší událostí bylo to, že jsem se mohla setkat se svoji provrozenou neteří Vanesou. To byl jeden z těch dnů, které si uložíte až do konce života. 

Celá tato dovolená byla plná emocí, lásky, strávená v rodinném kruhu. 

To je v této době potřeba. 

Nejdřív jsem si myslela, že vám popíšu veškeré detaily tohoto setkání. Ale změnila jsem názor, protože takovéhle chvíle by měly být uložené jen v nás samotných. 

V tomhle se budu asi opakovat, ale na jednu stranu jsem ráda, za toto odloučení, protože díky tomu, se v rodině prohlubuje vztah, porozumění a vždycky ten společně strávený čas je na 100%.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s