Greenfield neomrzí | Vydali jsme se na túru po čtyřech měsících. | Jak to dopadlo?

Konečně mohu napsat o zážitcích, které jsme minulý víkend prožili. Je to neskutečný.. Od března sedět jen tak na zadku a maximálně se projít kolem domu. A i to bylo chvíli nelegální. 

Když Jony minulý týden řekl.. Co kdyby jsme už někam vyrazili? Moje oči museli vypadat jako oči malého dítěte, co vidí Vánoční stromeček se spoustou dárečků. Samožřejmě jsem bez námitek hned začala hledat, kam by jsme mohli jet. 

Na mobilu mám staženou aplikaci ALLTRAILS. Nevím, jestli funguje i v Čechách, ale jsou tam super túry seřazený podle složitosti. Najde to automaticky nebližší místa kolem, kde se nacházíš a nebo můžeš zadat lokalitu. 

Jsou tam i fotky od jiných lidí, takže se můžeš mrknout, co chceš vidět. Jediný, co k tomu  potřebuješ jsou data, nebo wifi. 

Měli jsme v oblíbených na téhle aplikaci trasu, která měla být asi 20 km. A vždycky jsme to odkládali, protože jsme zkrátka byli unavení z práce, nebo líní.. Koukali jsme na jiné a nakonec Jony prohlásil, že teda zkusíme tu těžkou. 

No a zjistili jsme, že to je trasa nedaleko našeho oblíbeného Greenfieldu. Greenfield je magický místo.. Nadherný typický venkov. A všude okolo krásy, který nestihneš za jeden den. Proto, jsme tam jeli už po třetí.. A hádej co, viděli jsme zase úplně jiný konec Greenfieldu. 

Vyrazili jsme dopoledne. Pořádně jsme se na to prospali, zabalili si svačinu a nasedli na bus. Cesta tam hromadnou dopravou trvá asi hodinu a půl od našeho domu. Což je celkem dost, ale uteče to… Dá se tam jet z Piccadilly i vlakem, ale kdo má rád lowcost cestování, tak za hromadnou dopravu dáš 6GBP a můžeš jezdit celý den jakýmkoliv busem. Kdežto za vlak a bus bys dal/a  jednou, nebo dvakrát tolik. 

Po cestě jsme si dali kafíčko a plánovali trasu. No hádej.. Nakonec jsme stejně šli jinou. Hlavně tu, kterou jsme si vymysleli sami…Teda Jony. A stálo to za to!!

Nejdřív jsme potřebovali dojít k Dovestone reservoir a Yeoman reservoir. To jsou velké přehrady, které zásobují Manchester pitnou vodou. Pomalu jsme se vydali mezi kopce. Byla to dost příjemná trasa, protože tam je udělaná asfaltová cesta, která se vine nahoru k hřebenům. Po cestě jsem si říkala, že to je jak zelenej Grand canyon. Narazili jsme na malé i větší prameny, které tečou z hřebenů dolů. Asi se tomu nedá říkat vodpád, ale je to nádherný. Uklidňující šum vody, ticho a vítr, kterej buší do hřebenů. Fakt nádhera. Dost příjemná změna pro milovníky přírody, kteří žijí uprostřed Manchesteru. 

Když jsme se vyškrábali nahoru, tak nás uvítala další přehrada. Nacházela se až na vrcholu. Jmenuje se Chew resevoir. Tam jsme si chvilku oddechli a kochali se výhledem. 

Cesta k nevyššímu vyrcholu, kam jsme to nakonec otočili  byla už skoro jen po rovince. Určitě to chce pořádnou obuv. Museli jsme chodit malými potůčky, přeskakovat balvany a tak.. Prostě co se na túře dá očekávat. 

Já to všechno chodím v běžeckých botách, ale z nich se po tomhle výletě vyklubaly barefoot boty. No tak aspoň důvod konečně vyrazit pro pořádný. 

Asi v polovině cesty k našemu cíli, byl v kopci postavený jakoby malý hobitín. Myslela jsem si, že to bude třeba nějaká kaplička, nebo tak. Šla jsem první a koukla dovnitř a tak strašně se lekla!!

Bylo to strašidelný jako blázen.. Dlouhej tunel s drobnýma světýlkama a nějakýma trubama. Bylo to nekonečný..  To jsem nečekala a jak jsem se tam v rychlosti podívala, tak to se mnou škublo… No hádej kdo z toho měl zase srandu??

Pozitivní věc na tom byla, že jsme objevili trsy borůvčí. 

A je to tu!

Došli jsme k vrcholu. To bylo místo, kde se na hřebenu tyčily skály a umožňovaly ten nejlepší výhled. 

Daleko široko jen zelená pláň a běžný život daleko pod námi. 

Z radosti jsme si z úplněho vrcholu zakřičeli za odměnu. Zkus to je to skvělej pocit. 

No a pak už si jen dali zaslouženou sváču a kochali se výhledem. 

Cesta dolů byla složitější, ale aspoň bylo dobrodůžo. Šli jsme dolů podél jednoho z pramenů. Seskakovali různý balvany a procházeli kapradinovým houštím…

Ani jednomu se nechtělo domů.. Ale je tu skvělá zpráva! 

Pokud počasí dovolí, tenhle víkend jedeme objevovat další krásy Anglie.

2 komentáře: „Greenfield neomrzí | Vydali jsme se na túru po čtyřech měsících. | Jak to dopadlo?

  1. Asi budu psát všude to samé- prostě super fotky a musel to být krásný výlet. Musíme už taky vyrazit někam takhle na túru, už jsme takhle byli v jednom parku a bylo to úžasné, tady je ta krása podle mě snad na každém rohu 🙂

    Líbí se 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s