Ekologie| moje cesta za zelenějším já| vegetariánství| péče o duši i tělo

Ráda bych tu dala na vědomí to, jaká je moje cesta za zelenějším já. Jak se stravuju a proč se tak stravuju, jak pečuju o planetu Zemi, svoji duši i tělo. Narovinu. Nejsem perfektní. Rozhodně nejsem typický příklad člověka, který jí pouze rostlinnou stravu, kupuje věci pouze bez obalu, a používá z kosmetiky pouze přírodní kosmetiku, která je samozřejmě ekologicky zabalená a nakupuje hadry pouze v sekáčích. I přesto, že jsem se snažila taková být, tak  NE to nejsem JÁ. Já v sobě totiž trochu bojuju, koho si vybrat. Jestli sebe a svoje zdraví a potřeby, (většinou stejně nakonec vyhrály, protože jsem docela sobec) nebo jestli planetu Zemi, a nebýt tak úplně spoko se sebou a tím, co na sebe oblíkám a patlám.

Hledám rovnováhu, mezi mnou a planetou Zemí.

V minulosti, jsem se stravovala jako vegetarián. Nemám moc ráda tohle řazení,pojmenovávání. Když jsem studovala veterinu, uviděla jsem tam věci, který bych jindy asi nikdy neviděla. Myslím tím, jak se lidé chovají ve velkochovech k hospodářským zvířatům. Není to vždycky hezký pohled. A já osobně rozhodně s velkochovama nesouhlasím. Přesto, jsem začala jíst maso. Sice pouze kuřecí a rybí, ale začala. Proč? V minulosti, jsem se obklopovala lidma, kteří měli stejný názor jako já, spíš striktnější. Nepodívala jsem se do toho hlouběji sama za sebe, ale poslouchala a koukala jen na negativa, která sebou spousta veganských aktivistů přináší. Nemám vůbec žádný problém s veganama, vegeteriánama. Sama jsem touhle cestou šla, ale myslím si, že by mohli svoje přesvědčování a ukazování pravdy, ukazovat jinou a nenásilnou formou. Na druhou stranu, díky těmto aktivistům se konečně začínají lidé nad hrůzama v některých velkochovech pozastavovat a není jim to lhostejné. Za což jim paří velké dík. Můj osobní názor, přešel k tomu, že je dobré, aby tu byla rovnváha. Jak se říká, všeho moc škodí. Jsme všežravci tak to prostě je. Naše tělo je tak postavené, ale měli bychom se zamyslet nad tím, že za posledních sto let, se z nás stali spíš masožravci, proto tu vznikli lidé, jako vegani, vegetariáni. Jsem milovník zvířat a nemyslím si, že proto, že jím maso si nějak protiřečím. To jsem ale zjistila až v druhé polovině loňského roku, kdy jsem začala po letech znovu cestu všežravce.

Kdyby tohle četlo moje já před rokem, asi by vyskočilo z kůže.

Jako malá, jsem vyrůstala se skautama. Tu komunitu miluju. Děkuju za to, že jsem hned ve školce mohla nastoupit do skautského kroužku, kde jsem vydržela až do patnácti let. Skauti nejsou žádný trapáci. Je to úžasná společnost, která miluje přírodu, respektuje jí, zažívá skvělá dobrodružství. Jsou to lidi většinou hodně chytrý a jsou pro každou srandu. Další, hodně odsuzovaná skupina jsou myslivci. Ti jsou hodně nenáviděnou skupinou mezi veganama, ekologama atd.. Já můžu říct, že jsem vyrůstala se strejdou, který myslivcem je. Vlastně mi trošičku nahradil dědu. Je to ten největší milovník zvířat a přírody, kterého znám. Právě on mě spoustu věcí naučil. Každý den chodí krmit zvířata a stará se o les. Ta zvířata ho už znají a mají k němu důvěru. Vždycky každé zvíře respektoval a pravděpodobně jich víc zachránil, než zabil.

Co dělají vegetariáni a vegani pro přírodu a ekologii, když demonstrují a otravují lidi s hrůzostrašnýma fotkama? Radši bychom se měli sebrat a vyrazit čistit lesy, sázet stromy, rozdávat mezi sebou pozitivní energii, učit se sžít s přírodou a respektovat zvíře, jako rovnocenné. Šetřit vodu a elektriku. Víc chodit pěšky a nepoužívat dopravní prostředky.

Moje pravé já se spíš chce zamyslet nad rovnováhou mezi striktní ekologií a znečišťováním. Moje pravé já chce pomáhat nenásilnou formou na správných místech. Nikdo není dokonalý to je potřeba pořád opakovat, ale můžeš se snažit být lepším člověkem. Protože to největší, nejnebezpečnější a nejpřemnoženější zvíře na planetě Zemi je člověk.

Sice jsem v minulosti nejedla maso. Zato, jsem milovala nakupování, kupovala jsem totální zbytečnosti. Nenakoupila jsem si jeden kvalitní produkt, ale radši jsem si objednala hadry ze shein, kde jsem za pár měla haldu. Nakupovala jsem plastem zabalené potraviny, hlavně zeleninu a ovoce. Nakupovala jsem si sice přírodní kosmetiku, která není testovaná na zvířatech, ale věděl/a jsi, že pokud tam nejsou konzervační látky, může ti to spíš ublížit než pomoc? Že ve spoustě kosmetiky je ropa? Ne tohle už na sebe patlat nechci.

V přítomnosti, si hledám tu rovnováhu a přemýšlím nad správnou cestou, kterou se vydám.

Spotřebovávám ty zbytečnosti, který jsem si nakoupila do zásoby. A snažím se nakupovat s rozumem, to co potřebuji a to co mi chybí. V kosmetice si najdu značku, které budu věřit, a bude kvalitní. Budu se snažit přeměnit většinu zbytečných plastů a potřeb v domácnosti za ekologické a s oblečením, udělám stejný krok jako s kosmetikou.

Věřím, že pokud se zbavím té kvantity a vyměním ji za kvalitu, pomůže mi to najít rovnováhu, mezi zerowaste domácností, a přitom se budu moc parádit a starat se o sebe tak, jak si to přeju, aniž bych měla chvilkovou radost a poté pocit vinny. Máš to tak taky? S tou chvilkovou radostí.. Nemusí to být ze stejného důvodu, jako to mám já….

Já jsem se rozhodla být lepším člověkem a vydala se tou cestou, která je, podle mého názoru správná a sdílet jí s tebou. Nezaručuju však, že za rok to nebude trochu jinak, vždyť se pořád měníme.

Jde o to, najít balanc.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s